Kniha se zabývá fenoménem emigrace a exilu v českých moderních dějinách. Je rozdělena do pěti chronologicky řazených oddílů, které mapují hlavní vlny emigrace od roku 1848 až po poslední dny před pádem komunistického režimu v roce 1989. Úvodní historické studie charakterizují každé období a popisují důvody a příčiny vystěhovalectví a podmínky života Čechů mimo svou vlast. Zachycují, jak která doba na své krajany nahlížela a opačně - jak se exulanti či emigranti stavěli ke své rodné zemi. Stěžejní část knihy tvoří 30 příběhů Čechů, kteří v průběhu 19. a 20. století odešli do zahraničí. Na pozadí těchto konkrétních lidských osudů sledujeme nejen motivy a příčiny jejich odchodů, ale i sociální, politické a psychologické aspekty fenoménu emigrace při hledání nového domova. Mezi vybranými nalezneme známé osobnosti, jako je například kardinál Josef Beran, Soňa Červená či Karel Kryl, ale i ty, jejichž jména zůstala neprávem opomíjena. K těm bezesporu patří představitel protirakouského odboje Vácslav Vondrák, architekt Jan Letzel nebo generál Josef Buršík. Publikaci u příležitosti Dne české státnosti 28. září 2012 vydávají obecně prospěšná společnost Dny české státnosti a nakladatelství Labyrint.